Už tří desítky let tráví Petr Kačírek za volantem. Začínal v pohárových závodech a posledních pár let střídá okruhy a soutěže. Přiznává, že už není tím dravcem jako na počátku, nicméně nad koncem kariéry v brzké době neuvažuje. Právě naopak, plánů má dost.
Máte před sebou 31. sezonu, klobouk dolů za to. Co vás motivuje ještě závodit?
Ano, když to na jaře roku 1992 začalo prvním závodem ve Fiesta Cupu, tak mě asi nenapadlo, že ještě za 30 let se budu prohánět v Audi R8 nebo Fabii R5 po závodech a pořád mě to bude bavit… Ale je to tak, asi nevím, co bych dělal doma na místo těch 25 závodních víkendů v roce. Navíc můj syn jezdí motokáry a docela mu to jde, takže až za tři roky dospěje a přestoupí do aut, tak někdy asi nastane chvíle, kdy skončím a budu se věnovat jen jemu. Ale zatím motivaci mám, nutí mě se udržovat v chodu a zároveň si dokazovat, že to ještě zvládnu na nějaké úrovni, přiměřeně mému věku.
Takže budete jezdit, dokud to půjde?
Jak říkám, minimálně ještě tři roky to chci vydržet, pak do těch top aut posadím syna a já možná příležitostně sednu do aut mé generace, tj. okruhové BMW M3 GTR z roku 2001 nebo soutěžního Fordu Capri RS z roku 1972, tedy do šampionátu historiků v obou případech.
Na co jste za svou dlouhou kariéru nejvíce pyšný?
Právě na to, že jsem to vydržel tak dlouho. Jezdci a týmy za těch 30 let přicházeli a odcházeli, jen já a Duck Racing zůstávám. Samozřejmě za tu dobu byla spousta vítězství, na které rád vzpomínám, ale důležitější bylo, že když se nedařilo a přicházely prohry, tak jsme to s týmem překonali a pokračovali dál.
Pojďme na blížící se sezonu v ESET Cupu. Uvidíme Vás opět v Audi R8 LMS Ultra GT3? Plánujete absolvovat všechny závodní víkendy? Jaké bude složení ve sprintech/vytrvalosti?
Ano, pokračujeme s naší Audinkou. I když je už trochu babička, stále by v rukou mladého a rychlého jezdce měla na dobré výsledky. Já už tak rychlý sice nejsem, ale i závodní zkušenosti mohou občas přinést kvalitní výsledky. Plánujeme většinu podniků Eset Cupu, ale musím to ještě trochu kombinovat s rallye a hlavně chci letos být co nejvíce se synem, který po loňském vítězství ve třídě Easykart 100 přestoupil do mistrovské KZ2 a v prvních závodech to bude mít asi dost těžké. Ale začneme na Hungaroringu, pak Red Bull Ringu, který je povinnost a pak uvidíme. Já pojedu jen ve sprintech, 25 min mi v autě úplně stačí. Pokud se během roku připojí Dan Skalický, tak ten by nastupoval do vytrvalosti.
Jak jste zmínil, vaše audi už nepatří k nejmladším a na nejnovější techniku ztrácí. Koho tedy považujete za svého největšího soupeře?
Je to tak, ale člověk si v každé fázi své kariéry musí najít svoje auto, závody i soupeře. Když jsem byl mladý, šel jsem do všeho po hlavě, všechny jsem chtěl za každou cenu předjet, bez ohledu na okolnosti. Dneska vím, že na mladý kluky, kteří v tom sedí každý víkend, nemám. Takže závodím se sobě rovnými, tedy se starší technikou a věkem 50+. Samozřejmě moc takových tam není, takže občas musím zkusit znervóznět i mladíka v nové GT3…
Takže místo zbytečného rizika přistupujete k závodům s námořnickou rozvahou?
Ano, dnes už dravcem nejsem. Naopak se snažím těžit z těch cca 300 startů na okruzích. Díky zkušenostem většinou dobře odstartuju a v první zatáčce jsem o čtyři až pět míst vepředu. Ovšem pak je to boj, protože na to místo s mými časy na kolo nepatřím a je hodně těžké se tam udržet. Snažím se prostě jezdit hlavou, nedělat chyby a šetřit auto. Jak říkáme u nás v Duck Racingu: Kachny se počítají až v cíli…
Prošlo audi nějakou technickou úpravou, díky které byste nahnal setiny na kolo?
Nějaké zásadní technické úpravy v rámci předpisů GT3 nejsou možné, tedy spíše je to o tom najít vždy správný setup na daný okruh. S mechaniky se zaměřujeme na to, aby auto bylo ve 100% stavu a naprosto funkční a spolehlivé. Dokud jsou vteřinky ve mně, nemá cenu utrácet statisíce za setinky díky úpravě auta. Snažíme se auto nastavit mému jezdeckému stylu, tak abych se v něm cítil v pohodě a dobře. Když si všechno sedne správně, tak se najdou i desetiny.
Loni za Duck Racing startovali i Dennis a Bolek Waszkovi s lamborghini. Bude tato spolupráce pokračovat i letos?
Uvidíme, s Bolkem se hodně kamarádíme, hlavně v Dubaji, kde tak nějak oba pobýváme. Máme hodně společného, kromě motorsportu i dobré jídlo a pití, takže proč spolu nestartovat v jednom týmu…
Jak hodnotíte návrat Red Bull Ringu do kalendáře?
Je to ikonický okruh, i když stará verze Osterreichringu byla famózní a krásná. Měl jsem štěstí na něm na počátku devadesátých let závodit a byl to skvělý zážitek. Hned po startu se za horizontem vejít s ostatními do šikany nebo držet celou Boschovu zatáčku plný plyn, tak to byl ten správný adrenalin. Současný okruh je trochu sterilní. Rovina, brzda, zatočit za roh, a tak pořád dokola. Ale to místo samozřejmě stále dýchá formulí 1, takže je tam fajn…
A co Grobnik? Pokud se nepletu, tam jste v rámci ESET Cupu nestartoval.
V Grobniku jsem startoval kdysi, možná před 10 lety s BMW M3 GTR. Pak se tam tuším chvíli nejezdilo a když tam zavítal Eset Cup, jeli jsme tam v roce 2020, když Dan Skalický bojoval o všechny tituly. Ten rok se vše přizpůsobilo Danovi, tím pádem většinu závodů odjel sám. Trať je to hezká, zajímavá, ale těžká. A ano, je to daleko a je tam strašný horko v létě. Takže asi už nic pro mě…
Jak jste zmínil, okruhy nejsou vaší jedinou doménou. Kde a s čím letos ještě pojedete?
Je pravda, že rallye a zvlášť Škoda Fabia R5 mě baví. Je to neskutečný auto, při jehož řízení se vyplavuje tolik adrenalinu a všech dalších opojných látek, že se jezdec cítí jako v jiném světě. Proto i v soutěžích bych chtěl pokračovat a odjed nějaké závody. Bohužel víkendů je málo a závodů hodně, takže zkombinovat okruhy, rallye a synovi motokáry je dost náročné. Pojedu nějaké sprinty, některé soutěže velkého českého mistráku, něco na Středním východě, asi zase Omán rally, chtěl bych i Lausitz rally, kde se nám loni s Petrou Řihákovou moc líbilo. Snad konečně dostavíme náš historický Ford Capri RS, se kterým chci do českého historického šampionátu. V neposlední řadě plánujeme s Vojtou Štajfem návrat do Mexika na La Carreru Panamericanu. Sice ne ještě letos, ale chceme co nejdřív. Stále je tedy co plánovat, připravovat, organizovat a o čem snít…